Ba oslaviť je musím na vše věky,
Ty plnovzorné, krásné noviny,
By nedotknuty zhoubných časů vzteky,
I když se stanou pláštěm slaniny,
Vyplouly opět z zapomínky řeky.
Však možná, že mých krásných básní záře
Uhasne někde v boudě hokynáře;
Leč ať můj stkvělý lavřínový věnec
Své listy kornoutům vzdá na semenec:
Milovník ptáků bude moc’ z nich čísti:
Fuerant quondam též Moravské listy.