Když po poslední bylo po kadrille,
Tu několik se pánů vytratí,
A rázem melodije ušlechtilé
Se počnou ve zahradě zpívati.
Teď vše se k oknům žene. Písně milé
Tou tichou nocí jako touhy lkají,
Pak radostí se opět rozhoupají,
Až v sboru velkém spojí najednou se
A v dalném lese zvěnou rozletnou se!...
Tu pozvolna se společnosť rozchází
A hlučný kvartett v dál ji doprovází.