Hollá! ho! Ať žijí!... „Kdo to?“... Hned vám to zjevím.
Ať žíjí! „Kdo?“... Ty slavné Noviny!
„Věčná jim sláva!!“ Proč, to věru nevím.
Leč důkaz úcty mé toť povinný,
Že neunavnou pílí neulevím,
Bych budoucím všem věkům jejich slávu
Uchoval před záhubou jako... krávu –
Že právě nic mně zde se mořícímu
Na slávu nejde do pěkného rýmu
A dobré rýmy člověk dělať musí,
Sic šeredně ho probere brk husí. –