Jak těžký náklad v rouše českém vleče
Se na to Shakespeare-ovský slavovůz.
Však co se vleče, to prý neuteče,
Jak dí juž řecký jeden kritikus.
Jej – Shakespeare-a tož – dlouhá chvíle peče,
Neb schází vůle mu, by volněj jechal;
By nezchuravěl však, kdyby víc spěchal,
Určeno k jeho chůzi dvacet roků,
Tak aspoň nezmizí všech spisů v toku,
A najednou se mnoho medicíny
Též nedá duchu zbalenému v plíny.