I dívka krásná, jižto ve zahrádce
Zrak překvapený v milém žasu zřel,
Dnes nespala jak obyčejně sladce.
Neb sotva rychlý jezdec pomizel,
Jak líčený zjev milé ve pohádce:
Jí nepokoj se zmocnil nenadálý.
Obrazy luzné před okem jí hrály;
Vždy na mysli jí rychlý jezdec tanul,
Když ždaný sen na chvílku u ní stanul;
Jej viděla, jak na zpěněném koni
Jí s dvorným pozdravem se lehko kloní.