„Já včera opět Vladimíru psala!
A vroucí prosbu v psaní připojíc,
By přišel, chladnosť jsem mu vyčítala.
On nepřišel. Ó kéž mu mohu říc’,
Co za celou noc jsem se naplakala!
Ó povězte! Vy původ toho znáte,
Vám svěřil jistě srdce kolikráte,
Povězte mi – ó mějte smilování –
Co mu teď ke mně jíti mocně brání?...
Vy mlčíte? Vy vinu jeho znáte?
A mně ji k větší trýzni ukrýváte?...“