„„A teď juž s bohem! Sotva na shledanou,
Či třeba po smrti tam, přátelé!...““
Tak dořek’ Delarge, obrátil se stranou
A pozdraviv pak přerozmrzele
Juž zmizel s myslí velmi rozervanou.
Vyšínský s Jaroslavem hledí za ním.
A překvapen je jeho domlouváním,
Že skoro hněv mu prsa těsně oužil,
Anť Jaroslav se v dumání pohroužil.
Tak dlouho mlčky podlé sebe stáli
A za Delargem zraky upírali.