Podivný úkaz... Rek náš bez prodlení
Tož tísněn mocí sladkou, pracizí
Pozdraví dívku v lehkém uklonění
A divým harcem v dálce pomizí.
Však viděl žár, jenž v mocném zarudění
Tvář krásnou oblil dívky překvapené,
A sladký rozpak, oko pozastřené
Hebounkou brvou jako mráčkem temným,
S tím výrazem ach! hlubě milojemným,
Tu hlavinku tak ukloněnou pyšně,
A ňader lůže krásné, slastidyšné.