On zase čte a nevěří přec tomu,
A neví jistě, zda-li v skutku čet’,
A přece cítí, že jak rázem hromu
Se setřel s jeho mozku celý svět!
A zase čte, a slovu nejednomu
Přec rozumí, jež v listu žalem psáno!...
Že zbláznila se? Oh! to hrůzné ano!!
Zde stojí to, že nemyslí víc zdravě,
Že blány rozumu se svrhly v hlavě,
Že otce usmrtila hrůza náhlá,
A kletba matky že se nad ním stáhla!!...