Ten list byl od přítele Jaroslava...
V něm každý řádek strach a divý žas,
A smysl hrůzný, že myšlénka zdravá
Jej pojavši hned zmate si ho zas
A neví, je-li sama v sobě pravá.
Ludmila smyslů... smyslů pominutá!!...
Orlovský mrtev!!... To je zpráva krutá!...
A je to možná, že se Ludmila,
Ta tichá, sladká dívka, zbláznila?
Že otec mrtev?... A to vše, čí vinou?...
Ó kéž mu též i jeho smysly minou!!...