Ne panenské květe smání
Na rtech bujných krásné ženy –
Zrak nesměle neklopí se,
K ní když oči poupřeny.
V noci hvězdné, plné tajů
V přemilostném zadumání,
Těmi sady rozkošnými
Kráčí ona v svůdném smání.
Oko nebes odstín modrý,
Řasy z hvězd to baldachýny,
A ta šíje – Luny jas to,
A vlas – noci černé stíny.
Zraky vzhůru, čelo vzhůru
Směle kráčí krásná žena:
A tak budiž s vděky svými
Těmi zpěvy oslavena!