Máť každý úctu k těm, již svatou snahou
Vedouce nezkušence ku cílu
Co tiší geniové silou blahou
Jej vyprostí všech zmatků, omylů
A kráčejí s ním vzdělanosti dráhou!
Však hana všem těm prázdným makovicím,
Těm polo bdícím, polo dřímajícím,
Již vzhůru pnou se, jako klasy známé,
Jichž holá pýcha nikdy neoklame:
Ti napraviti chtějí naše klamy,
Však nápravy snad potřebují sami!