Na letohrádek svůj, jejž před půl létem
S veselou myslí rek náš zůstavil,
Teď navrátil se rozestálý s světem,
By ze hluku se města vybavil.
Ó jak se změnil času rychloletem!
Pln lásky k životu a v srdci radosť,
Ve vírném záchvatě svou bujnou mladosť
Prováděl v rozkoších a stkvělém štěstí;
Bez duše útrap a jich bez bolesti
Co hříčka rozmaru jen růžového
On tanul v proudu snění blaženého.