Na hoře tam nad údolem,
V stínu skal a sosen šumných,
Sedí pěvec opuštěný,
Znořen v upomínkách dumných.
Z růží krvavých a z myrty
Vetknutý v skráň věnec vlaje –
V tváři bledosť, ve rtech bolesť,
V oku slza rmutná hraje.
Na pni černém zkáceného
Vichrem dubu odpočívá,
A u něho pohozené
Varyto se v keři skrývá.
Na něm věnce potrhané,
Jichžto květy vítr cuchá –
V strunách zlatých vavřínová
Děsně šustí větev suchá.
A v tom noci první mlhy
Z údolu se k skále derou –
Varyto a pěvce halí
Závojů svých clonou šerou.