Zaplesejte zemské říše,
pějte vojska hvězd!
Slyšte trůny, slyšte chýše
staroslavnou zvěst!
Lidstva král a chlouba země
přišel spasit lidské plémě,
jemu vzdejte čest!
V Betlémě když vjezd svůj slavil
v svět ten mrazivý,
nevítal ho, nepozdravil
úsměv zářivý.
Ctěte nyní nectěného!
Připravte mu, věrní jeho,
trůn své lásky vy!
A kdo z chudých bratří davu
lkal bys na osud,
vzhůru srdce, vzhůru hlavu,
překonej svůj trud!
Není vzácno, není cenno
slávy jen a zlata věno,
Boží Syn byl chud.
A kdo sklíčen cítíš v tichu
žití záhady,
strastí břímě, osten hříchu,
smrti úklady, –
pomni, do betlémských jeslí
tam nám ruce Boží snesly
věčné poklady.
Proto slož dnes, co kdy hnětlo,
ať to cokoli;
vítej betlémské to světlo
v smrti údolí!
Potěš se tou Boží zvěstí!
Ona nechať v žal i v štěstí,
vždy nám hlaholí!