Skip to content
1850–1916

Poslední nocleh.

Jan Pelíšek

V zemi slz a strachů pro nás dítky prachu připraven tu hrobů sad. Posvěť toto pole míru,

Bože Ty, jenž v žití víru jako v smrti jsi náš hrad. Sešlí pracovníci, děti růžolící

spat si půjdou sem v sad ten. Pane, dej, ať po všem boji, zármutku a nepokoji blaží je tu sladký sen.

Dokud den nám svítí, uč nás Tobě žíti věrně v duchu Kristovu, ať jsou tato místa klidu

branou k slávě Tvému lidu, branou k nebes domovu. Kdo zde kdy zakvílí v smutnou, bolnou chvíli,

těš je Ty v jich truchlení. Hoj a veď, až na tom poli slavně jednou zahlaholí velká píseň vzkříšení!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Poslední nocleh. · Jan Pelíšek · Poetry Cove