Synu, dcero, mladé pokolení,
jež tak svůdně bude vábit zem!
Znáš ten poklad drahý, nad nějž není
skvostnějšího nikde pod sluncem?
Jímž kdo upřímně a věrně vládne,
nabyl štěstí, které nepovadne?
Znáš tu zbraň, jíž v pokušeních světa
vítězně bys ďáblu odolal,
tak by neztrpčil ti další léta
ohyzdných a bídných činů žal,
nýbrž by tě těšil pocit blahý,
vždy že čisté byly tvoje snahy?
Znáš tu tichou, ale slavnou sílu,
jež tak mocným činí člověka,
že, jsa Hospodinem volán k dílu,
žádných těžkostí se neleká?
Skromný v štěstí, klidný vůči zlobě,
statečný i v nejsmutnější době?
Drahý poklad ten, ta zbraň, ta síla,
jíž nás v Kristu zbohacuje Bůh, –
jest to mysl vírou ušlechtilá,
srdce zbožné, bohabojný duch...
Uděl toto věno požehnané
dětem našim a nám všem, ó Pane!