Skip to content
1849–1897

Umíralo slunko.

Josef Boleslav Pecka

Umíralo slunko, umíralo, zapadalo – naděj zvrácená; blažené volnosti ráje snivé, klamné byly báje –

naděj blaha navždy ztracená. Umíralo slunko, umíralo, zapadalo slunko ve šeru; marně kletbu mnohý hřímá,

mnohá ruka ocel třímá – sklonila se doba k večeru. Zapadlo už slunko, zapadlo už – umřelo nám slunko svobody.

Ocel padla – zbledly tváře, oživili se žaláře... Ukovali v hanbě národy. –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Umíralo slunko. · Josef Boleslav Pecka · Poetry Cove