Když podívám se na měsíc,
tu srdce lítosť cítí,
že tváře jeho ubledlé
jen bledě vůkol svítí.
Buď v lásce chudák oklamán
proklíná ženskou zradu,
aneb si zpívá jako já –
a zpívá písně z hladu.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.