Skip to content
1867–1940

LXIX. My poznali se bloudící

Duchoslav Panýrek

My poznali se bloudící ve hřmotuplném proudu města, nás trápil jenom jeden bol, nás jedné touhy vedla cesta.

Ty’s poznal tenkrát v tváři mé, že útroby mé hlad jen trýzní, já četl opět v oku tvém, že duše tvá po lásce žízní.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.