Jdiž, Otče! čeká v nebesých Tebe vítěze palma! Jdi! – dokonals běh slávy a života. Byltě šlechetný Tento běh! a blahosti se hojní prýštili vlasti Pramenové z něho! Jdi! – ale teskně se srdce svírá
Při Tvém odchodu, Oslavený! a žalost se procházý Oněmělá v zvlalinách tvé slávy, o Pannone! – Zvadlať Ozdoba věnce tvého! zraněn padl vůdce udatný K Můz oltářům; padl! a libé kryje Můza již upně
Své struny – Slávie smutná dlí u památky žalostné. – Onť to byl! on věrný Učitel! ochrana nouze Kvílícý! a srdcý vládce a vlasti miláček! On to byl, z jehož ust tobě ó mládenče se hojné
Prýštily proudy svaté moudrosti; jehožto milostné Obletovávaly Gracye vždy! – Jej Mátě Lyceum S utěšeným vždy srdcem slýchala. Životy lévals Do škol uveselených; a vlasti Tě háje radostně
V lůno pojímali své, – ale ach! již víc nevidí Tě Truchlícý pole vlasti! v samotném zůstaly smutku Tvé oltáře, ni více chlubí obětí se lahodnou Od Tebe přinošenou Uměnám; Ty mlčíš – a Lyceum
Máti drahou, svírá němý žel; a slzy hořké Valně lijí se opuštěncům. Tebe vůdce a chránce, Manžela, otce volá hlas jich; ale hasne daremný. Kdo vrátí sešlého do bran nebytí! Kdo odejme
Storamené smrti objetím ledové ty kořisti? „Vznikej a kveť a zvadni!“ volá hromovým všudy tvorstva Hlasem, a „zvadni!“ vryté Osudem tkví na čele jasném Člověku! Kdo zmaže písmo neuprošené? kdo pováže
Ruce kruté osudům? – Tak otcovi syn, synu dobrý Otec a choť věrnému milenci se odtrhává Z objetí vroucného: tak Otče! vyňat, ach skůro vyňat jsy Nám z prostředku našého – ne z srdce našého – a vcházýš
Ve studené Smrti brány! – Zde však ho není, zde, Oslavený! bytu tvého. Ty nastupuješ s udivenstvím Světy nové; a nová blaženosti Boží tě projímá Jiskra nyní; ty slavně se stkvíš nad hojně tisýců
Bydlitelů nebes oblažených! – ale tvé outrpně Zpět na milé své pohlédá oko; laskavě v srdce Svých ty opuštěnců blahočinnou odlevu líváš. – Truchlícý mládenče, podiž! u svaté tu památky
Oslávence zaruč se vážně, že stezky se nikdý Nezchýlíš, kterou On šel; na kterouž i starostně Bloudícýho uváděl vždy. Tak hodně okrásýš Věncem důstojným jemu hrob: a zalíbeně shledne
S hůry blahý jeho duch, a vzniklé Ctnosti požehná.
Cookies on Poetry Cove