Přál bych vám v horách také uviděti,
jak se tam jitro umí vyleštit,
ten blankyt modrý, zlatý slunce svit,
a co tu perlí na každičké sněti.
Tu hned je těsno květu ve poupěti,
a chvátá slunci bránu otevřít,
i mladé ptáče chce tu krásu zřít,
svá křídla zkouší a již letí, letí...
Což teprv v lese, o polednách právě,
kdy v každý koutek paprsk slunce vznik –
je hlučno, živo na mechu i v trávě.
Hmyz k tanci spěje „O jak v slunci blaze!“
a v stromech nad ním jako na provaze,
se produkuje pavouk gymnastik...