Skip to content
1846–1892

Mluva naše.

Vojtěch Pakosta

Úděl dražší nad poklady, hudba nebes, pokrm sladký: jest ta drahá mluva naše, mluva otce, mluva matky.

Nevděčníkem – kdo jí nedbá, hanbu sobě k hanbě kupí, nezdárníkem – kdo jí zhrdá, odrodilcem – kdo ji tupí.

V požehnání žíti bude, kdo si váží otců statku, řeči, – neboť požehnaný, kdo ctí otce, kdo ctí matku.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Mluva naše. · Vojtěch Pakosta · Poetry Cove