Jak světa půl by pozdvihala tíži
ta páže obří, napjat každý sval:
od země Krista, aby dokonal,
hle, na bolestném vyzdvihují kříži!
Všech mysli v dílo veliké se hříží;
znavení v líci trpký čísti žal:
tam lany táhnou, tu by nazdvihal,
až k zemi jiný ramenem se níží.
V diagonále, že až duše žasne,
ti, zdá se, k nebi povznášel se výše.
Tu k zemi mníš zas, že se sklání spíše
a vše tak božsky úchvatné a krásné!