Větérku libý dech
poupata na stromech
vylíbal, probudil
chudobky v úkrytu;
jásavé, zářivé
slunečko s blankytu
zase již vesele shlíží –
Jaro se blíží!
Skřivánek nad polem,
v modravý horstva lem,
vyletěl, zazpíval
a v horskou dědinu
přináší z daleka
radostnou novinu:
„Nebesa k zemi se níží“ –
Jaro se blíží!
V teplounký, zářný den,
na nivy, louky ven
jak z oulu davy včel
rojí se dětičky;
a s nimi čilý kmet,
šedičký, běličký
v života ráj se pohříží –
Jaro se blíží!