„Hurráh! sníh jak kypré péří,
na saničkách ze dvou kolů,
jen to hvízdne s kopce dolů,
pojďte, hoši, kde jste kteří!“
Hlavu v teplé beranici,
v rukavicích ruce obě,
volá, láká druhy k sobě
správcův hošík nad vesnicí.
„Já jsem pán a vy jste koně,
rychle uchopte se saní,
jeti chci jak velcí páni
s rolničkami v plachém honě!“
Hurráh! sáňky v plachém běhu,
pán už nemá ani dechu,
koně nezastaví v spěchu,
jáma – bác! – pán leží v sněhu!...
„Ďas vem kopec křivolaký!“
Pán sníh plačky s šatů střásá;
kolem skáče jará chasa:
„Velcí páni zvrhnou taky!“