Trochu šťasten byl bych přece
v žití svém a bolesti,
teskno však je, teskno v duši,
po tobě, mé moře snivé,
po tvé pláni nekonečné,
po samotě velké, širé,
po hlubinách tvých!
Tulák prostý s duší štvanou
opustím já vraky lidské,
kalné vlny srdcí lidských,
zbloudím k tobě, moře širé,
k hlubin vábných věčné písni:
Doprovoď mě k břehům jiným,
k moři Věčna doprovoď!