To byla těžká noc – –
já nespal víc –
cos svědomí mé budilo
a bouřilo a klnulo
mně kleteb na tisíc!
Vše pro slzu jen jedinou,
jež tryskla Tobě v líc!
A měsíc metá ze mraků
mi bílé světlo v líc!
Tvých mrtvých očí jas to
mně z nebes hoří vstříc.
Ó Bože, tmu přej duši mojí,
bych nezřel zrak ten mrtvý
a slzu v něm! – Ó sešli, Bože lásky,
mně noc, ó noc již věčnou!
Ó Bože, Bože lásky!
Což neshasí již nic
ten věčný jas Tvých očí,
těch mrtvých zřítelnic?