Dušička tam na hřbitůvku
ode křížku ke křížku jen letí,
volá, touží: „Matičko má, kde jsi?
Políbiti přijď mne aspoň,
dříve duška k nebi neodletí!“
Dítě volá – tma a ticho kolem –
– volá, touží – matičky zde není –
Vzdech teď – matičky jen touha
spěje ku dítěti? Zde však
nad rovy jen větru ševelení.
„Duše jiných dětí,
hvězdičky vy maly:
kde je matka moje?
Hledejte ji, hledejte,
třeba v celém světě,
že tu dítě její
čeká políbení – – –
Hvězdičky vy maly,
máť moji hledejte!
Svitem svojím čistým
ke mně ji přiveďte.
Když ji nenajdete,
ani s výše svojí,
Pána Boha sama
Matička kde moje? – se
optejte!“
Dítě volá – tma a ticho kolem –
volá, touží – matičky proň není –
Vzdech teď: matičky to touha
spěje ku dítěti? – Tu však
nad rovy jen větru ševelení. – –