Hodiny bijí; slyšíš? – Zas! –
Bože, jak čas ten letí!
v éther jak smavý ptáka hlas,
jako to snění dětí!
Jako to žití, jež je snem,
jako to lidské štěstí – –
dítě mé, než se nadějem’,
bude nám jíní kvésti. – –
Hodiny stichly. – Stul se blíž,
mějme se, mějme rádi,
uprchlé nikdy, nikdy již
nepřijde nazpět mládí!