Dostavte archu! Tu vám nesu zkázku:
Je dosud zima, zamrzlé je moře,
a všecky hloubky bouřlivé jsou tiché.
Vy dostavte však archu, volám, bratři!
Hodiny stále jdou, hodiny věků,
a brzy Jitřenkou Pán k slunci vzhledne.
Dostavte archu! Ještě dálka dřímá,
a po horách se bledé mlhy vinou.
A přijde den – – Kdos, jenž už byl tu kdysi,
zas přijde, žhavým dýchne v hloubky dechem,
a nad krajinou zakmitnou se blesky,
a tuleni v svém udáví se tuku.
A protož připravte své duše, bratři,
své Krásky oblecte, jež milujete
a kteréž Světlo rodí. – V srdci, bratři,
jim každý dobudujte pevnou archu.