Až přijde čas a Pán, jenž světům vládne,
pokyne tobě, lide uštvaný,
by z pouště dnů těch mlhavé a chladné
dnů světlých uvedl tě ve brány:
ó jenom pak, v té chvíli velké, svaté,
jež vzejde maně, nečekaně tak,
kéž srdce tvé, po světlu touhou vzňaté,
je připraveno, očištěno pak,
kéž u bran těch tvá duše čistá stane,
kéž říci smí: „Jsem připravena, Pane!“