TMY

Je plaše živ a var ho netěší, ač ve svých myšlenkách je hříšník nejtěžší, neb dusné představy jsou vnějšku neznámy, a kdyby přišel, jím by nebyl vítán,

kdo snížil by se jako Samaritán, by potřísnil se jeho ranami. Je trpěliv, ač žalář oken nemá, tma duje kol, byť přehledná, však němá,

jež samomluvu ducha vyssaje, však prázdnota je sesílána božstvy, by myšlenková kryla cizoložství jak sametovou srstí lyšaje.

Je plaše živ, ač stále v bojích s visí, jak černý rytíř porážky své sklízí, jsa neurčen ni k plytké odvetě. Kol žaláře je jasno. Sládnou révy.

Jsa ve tmy pohroužen on nikdy neobjeví, že je tak pyšno, bílo ve světě.