Zas celou noc jsem zápolil jen s obry,
zas v lebce mojí krkavci snad spali,
zas vysílen byl Angelos můj dobrý
a smutné prapory mi zoři zakrývaly.
Však jaký to byl zápas přezoufalý,
až z mého srdce teplá pára spěla,
v mou lebku spáči studnu vyklovali,
já opuštěn byl navždy od anděla!
A jaký to byl zápas bez ševelu,
vzkřik zahrabán byl pod stoletou tíží,
zamlklí obři dusili mne k tělu
i pavouk přelhán, ustal hlídat mříži...