Jsou bubny zastřeny a suknem vír se dusí,
až všemu lidskému je smutno z dutých ran,
i zemí zachvívá krok regimentů kusý
a prapor na věži a zvon je přichystán.
Jen jedno slovo: Smrt! se všude smlčet snaží,
ač jeden druhému je na rtu vidí zrát;
nám cizí znamení jde ode stráže k stráži,
znát v dálce hluboké je pohyb kavalkád.
Jsou bubny zastřeny a suknem vír se tlumí,
les rukou studených se zvedne, přísahá,
krev plní úhory a znesvěcuje chlumy,
až k dálným okruhům, jak moře, zasahá...