Oh, prasknou tajně katostroje svazy,
tvůj zpovědníček bečet přestane,
čekání vteřin míchu tvoji zmrazí,
pak útlocitní přijdou křesťané
s bastardním pláčem k siné hlavě v koši.
Stoupenci tvoji uzří udatní,
že jako groš, jenž podoben je groši,
se skutálela mezi ostatní.
Že padla ke dnu, zdravíc ještě okem
a na rtu bolest dramatických vět...
Tak tento zpěv hnal kalným Seiny tokem
až k oceánům v přetajemný svět.