Je černo, hlucho tak, jen v mezistupních tónů
zní plavné hučení ve vlnách Phlegetonu
pro mrtvý slech.
Za peníz ledový, dnes převozníku daný,
do zátok nehybných se závětrné strany
se převézt nech!
Po řece pravdy Charonovou lodí,
jenž v kruzích stříbra vesla svoje vodí
a vzdouvá chlad,
až dospěješ, kde marné víry zebou,
již zduchovníš a bude se tam s tebou
smrt celovat.