Jsou hesla nová, sytě znící
do vašich snů, můj příteli,
dnes vrátili se poustevníci
a propagují veselí.
Pryč s illusemi, jež nás ssají,
že chřadnem volně na nervy,
dnes noví lidé požívají
ze lvího masa konservy;
ne kořínky, med lesní včely
– ten systém život zasmuší –
a jako závoj ztrouchnivělý
se těžce věsí na duši.
Ne vodu skal – v té zdroj je bolu
a nedá oheň našim snům –
nad černé mlhy alkoholu
my pronikáme k nebesům.
A žena! Kdys jen fantom schvělý...
Čím byla dříve? Čím jest teď?
Na dotaz ten se u postelí
nám dává žhavá odpověď.
Nechť sejde, praví hesla smělá,
kde který slaboch znavený,
neb život chce být vyžit zcela,
jak citron šťávy zbavený.
Jak státi k heslům? Povězte mi!
Jak zhřáti prsa ustydlá?
Jsou lidé živí, mrtví v zemi
a pak jsou ještě – strašidla.