Náměstí pomsty... Plápol revoluce
se dusí, dýmá v slavné jarní noci
a zahrad sousoší své mramorové ruce
před soldateskou lomí ku pomoci.
Vyzábla pýcha... Pranýře a špalky
jsou dříví lhostejné, jež utápí se v šeru,
a z ulic klikatých sem v rythmu nesou dálky
pokojný chrapot pozdních Robespierrů.
...Kojencům znova prsy budou dány,
zas počnou soptit rudé strojírny!
Noc jarní všecky zanícené rány
zahalí ve svůj balsám nesmírný.