Já plála smyslně a záhadně jsem vřela
jak v máji měsíci, než jabloň vykvete,
však nikdo nepřisel, by přál si mého těla
a shasil touhu mou, být matkou dítěte.
O, zraky cizinců, jež nevrhly se na mne,
než v máji měsíci se jabloň obalí,
o, hvězdy vzdálené v tmách rozkoše mé klamné,
jste chladně přespříliš se na mne dívaly!
Já plála záhadně, jak míza v stromu plane,
než v máji měsíci dá jabloňový květ...
Jsem děvka tvá, jsem děvka tvá, o pane,
a život, smrt chci obé přetrpět!