Klekání víry sláblo nad jezerem
ve tmavoprázdné hodince,
šlo v rozechvění tisícerém
zpět k vyloupené dědince.
Duch bahen stoup’ a v sítinách se skryly
rosolů žabích kluzké zornice
a lunné šípy černou vodu pily,
všecky se tichým hořem chvějíce.
Snil rybák sen a chatrč hnila v křoví
i uprchlíkům sotva patrná
a v hloubi tůně, kde se marně loví,
vyplula mrtvá ryba stříbrná...