Že bylo mnoho křižujících stezek,
tu potkali se, jak se často stane,
laň útloboká ona a on mezek...
„Ach, pardon, drahá!“... ‚Pane!‘
Jsou všade trny, v levo, v pravo trny
a zpátky jít, je cesta daleká!...
„Zde nelze býti dosti opatrný!“
řek’ mezek tónem dandy-člověka.
Hráb’ do země a resumoval suše:
„Vyhnutí není! Stranou puritánství!
Já přenesu Vás, milovaná duše,
obtěžkán krásně na kraj vašich panství!
Libo-li, tedy, vzhůru po mém zadku!
Vždyť nejde kolem moralista živý!“
„Kam nese mezek sladké břímě v chládku?“
Hrbatý Ezop kozí pysky křiví...