Oh cepů zmatek, vůně zrn,
puch odestřených hrudí
a holek vztyk a těžký sklon
sto pekel ve mne budí.
Jen stíhat kterous významně
a její souhlas zočit
a jako bouře na slámě
tu silné dítě počít!
Oh, cepů zmatek, hrudí puch...
jak raněn chřtán mi plane...
Mdlé refrény sem nosí vzduch
chléb vezdejší... ó pane!...