Je patron krovů, tradic všech
a starých, tichých selských střech,
kde nevyrušen sídlí,
a drží jaksi lidský řád,
v něm touhu, štěstí, zápas, pád
pod ochrannými křídly.
Je dobrý, moudrý. Zdá se vám,
že hoví všechněm představám
o dobrém duchu chaty
a lidské štěstí, žal i klid,
jež doved’ vzácně pochopit,
jsou na výsost mu svaty.
Je schylný k lidem v každý čas,
ví o všem, čím se trpí as
ve věčném lidském boji,
sám nezná význam vroucích slov,
jen ztuhle jako filosof
o jedné noze stojí.
Je z míry dobrý, přímý chlap,
a jeho suché „klapy-klap“
je sama pravda čirá,
však není mluvka nezralý,
a nemusí-li, nemá-li,
pak zobák neotvírá...