Skip to content
1838–1871

Z PERLOVÉ ŠŇŮRY. (II.)

Václav Šolc

Jen poceluj tu bledou tváři moji, jen rozechvěj ten mrtvý její květ, však ona již věčnému ku pokoji se Tobě pozarděla naposled,

a klidná již v tom světa víru stojí; jen poceluj tu bledou tváři moji. Vždyť každý hrob se v jedné slze září a každý aspoň jediný má květ,

a každý jednu svíci na oltáři a jeden zbožně modlící se ret: jen poceluj tu bledou moji tváři, vždyť každý hrob se v jedné slze září.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Z PERLOVÉ ŠŇŮRY. (II.) · Václav Šolc · Poetry Cove