Já věčně nes’ bych tyto lásky žaly
jak onen gigant světa základy,
a byť se struny srdce přetrhaly,
a všechněch písní zvučné soulady
se s žalobnými vzdechy rozprchaly –
já věčně nes’ bych tyto lásky žaly.
Vždyť krásný na srdci ten balvan skalný,
u nebes čelo jeho temení,
na skráni vlaje květů věnec valný
a dole proud se srdce pramení
a vůkol plane světel okruh dalný –
vždyť krásný na srdci ten balvan skalný.