Jen poceluj tu bledou tváři moji,
jen rozechvěj ten mrtvý její květ,
však ona již věčnému ku pokoji
se Tobě pozarděla naposled,
a klidná již v tom světa víru stojí;
jen poceluj tu bledou tváři moji.
Vždyť každý hrob se v jedné slze září,
a každý aspoň jediný má květ,
a každý jednu svíci na oltáři
i jeden zbožně modlící se ret:
jen poceluj tu bledou moji tváří,
vždyť každý hrob se v jedné slze záři.