Památko věku, laure věncující,
což věčně bude slávy tvojí věst
tu zbrojnou Čingischanů věnčit pěst,
o meči pějíc píseň hlaholící?
Žoldnéřů větší ti jsou pracovníci,
jenž planou mýtí temných hvozdů klest,
by lidstvo po chodníku květných cest
kráčeti mohlo s jasnou světel svící.
Jen chrámy boří velcí světa rváči
a krví třísní nebes lilii,
vedouce v poutech člověčenstvo k pláči.
Skal pustých kruh se kolem moře stáčí,
jehožto vlny koráb rozbíjí –
pomněnka květ jen v tichých vodách smáčí.