Tak to láska ze srdce mi
zaletěla na pustiny –
jako zpěvné v podzim ptáče
z vadnoucí už ze křoviny.
A jak list za lístkem padá,
tak ty písně v srdci vadnou,
dumný větřík roznáší je –
zanáší je zemí chladnou.
Zdaž na rov mi srdce padne
jeden lístek ze křoviska –
zdaž tam aspoň jedna píseň
siroteček pozastýská!