Jest láska velká jara bouř,
a máj mé mladé žití,
jen první zpěv v něm vzbudil se,
a první vzkvětlo kvítí.
Zpěv ten se sotva tetelí
jak první z jara ptáče,
a kvítko bolně vydychá
a bolnou slzu pláče.
Však bouře přejde, a ten zpěv
až v nebe bude zvonit,
a květ ten se svou korunou
až v nebi bude trónit.